8 Rozhovor - městský architekt

Budějovice mají městského architekta

Od května má naše město svého architekta. Stal se jím Ing. arch. Rudolf Grimm ze Žďáru nad Sázavou. Pan Grimm uspěl mezi sedmi kandidáty, kteří se na tuto pozici hlásili. Domluvili jsme se na externí spolupráci – v podstatě je to stejný model, jako u městského právníka - architekt je nám k dispozici jeden den v týdnu, resp. kdykoli potřebujeme. Pan Grimm se prakticky ihned zapojil do práce na radnici a do rozběhnutých projektů. Hned od začátku jsme si museli stanovit priority, na čem bude pracovat, protože témat, do kterým může promlouvat je opravdu hodně. O tom, jak architekt o našem městě přemýšlí, se dočtete v našem rozhovoru:

JŠ: Pane architekte, vítám vás ještě jednou v Mor. Budějovicích. Proč jste se rozhodl přihlásit do výběrového řízení na pozici městského architekta? Čím vás naše město oslovilo?

RG: Děkuji za přivítání! Nějakou dobu jsem pokukoval po příležitosti ucházet se v některém z našich krásných měst o pozici městského architekta. No a Moravské Budějovice vypsaly výběrové řízení! V minulosti jsem vaše město několikrát navštívil. Třeba ještě na studiích, když jsem studoval střední uměleckořemeslnou školu a o prázdninách jsme s kamarády putovaly po moravských městech a zámcích. Moravské Budějovice jsou jedinečné město s úžasnou historií. Budu se snažit přispět svými zkušenostmi a umem k jeho rozvoji.

JŠ: Můžete našim obyvatelům stručně představit váš ateliér a co považujete za své největší úspěchy?

RG: V naší práci se snažíme udržet si tvůrčí svobodu a nepodléhat trendům. Nejsme zaměřeni určitým směrem. Máme rádi výzvy a vybíráme si témata, která nás nějakým způsobem osloví. Naše paleta je tak řekněme, hodně „barevná“. Baví nás veřejný prostor. Účastníme se veřejných architektonických soutěží. Úspěchem je každá stavba – dílo, kdy na jeho konci je spokojený klient/uživatel a architekt se pod svou práci může podepsat.

JŠ: Pro čtenáře doplním, že vaši práci najdou na: www. grimmarch.cz

JŠ: Jaký je váš nejoblíbenější architektonický směr a proč?

RG: Nemám jednoznačně oblíbený směr nebo sloh. V každém slohu a v každé době vznikají skvělé stavby, ale i špatné domy. Ty první pak obdivuji, z těch druhých je třeba se umět poučit a chyby neopakovat.

JŠ: Máte rád moderní architekturu, nebo vám je bližší historizující styl? Jak se díváte na kombinaci moderních prvků v historických památkách?

RG: Mám rád a snažím se dělat architekturu pro dnešní dobu a přeji si, aby měla přesah i pro generace, které přijdou po nás. V historické architektuře můžete najít poučení i inspiraci.

JŠ: Které hodnoty/positiva můžeme ve městě rozvíjet, co je u nás cenné a stojí za podporu?

RG: Jsem zde zatím jen krátce. Učím se, dívám se kolem sebe a vaše město postupně poznávám. Velkou a základní hodnotou je vaše historie. Středověk, který položil základ centru a urbanismu města, jeho parcelaci a dal městu přívětivé měřítko. Velkým potenciálem je řeka Rokytka hlavně v centrální části s koupalištěm, Dolním parkem, fotbalovým stadionem a s významnými plochami zeleně pod sokolovnou. Potenciálů a prostorů, které je možné zlepšit, se najde celá řada.

JŠ: Kde mají Budějovice slabá místa? Jaké vidíte největší výzvy v architektonickém rozvoji města?

RG: Asi bych to za sebe nenazýval slabými místy. Jsme optimista. Z mého pohledu je každé takové „slabé místo“ potenciál. Tedy příležitost pro změnu k lepšímu. Velkým tématem je veřejný prostor a reklamní smog. Myslím tím hlavně centrum města. Podbízivá, nekvalitní a mnohdy agresivní reklama, která nebere ohledy na nikoho a na nic. Přitom všichni víme, že dlouhodobý obchodní úspěch nedělá reklama, ale kvalita produktu.

JŠ: Do kterých větších projektů jste se zapojil? Co se chystá?

RG: Připravujeme zadání pro revitalizaci městského Dolního parku. Paralelně s parkem pracuji na zadání pro rekonstrukci městského koupaliště.

JŠ: Na některých drobnějších věcech/zásazích již společně pracujeme. Můžete přiblížit některé z nich?

RG: V současné době připravuje město „Manuál dobré praxe a reklamy označování provozoven“ do jehož přípravy jsem se hned po svém nástupu zapojil. Hlavně v centrum města je nutné skloubit ochranu veřejného prostoru s komerčními zájmy obchodníků a provozoven. Když se řekne A, je nutné ale říci i B. Tedy pokud řekneme, že se nám nějaká reklama a způsob provedení nelíbí, umět nabídnout a ukázat vhodnou alternativu, příklad, který funguje. Manuál se tak snaží ochránit obě složky. Jak architektonickou hodnotu, tak komerční potřebu. Stejnou cestou se vydali již v řadě dalších měst a ukazuje se, že je to cesta správná. Česká města se kultivují.

JŠ: Jak se díváte na roztahování měst do polí? Jak se díváte na nekončící poptávkou o výstavbu rodinných domů? Je v pořádku stavět na orné půdě? Nebo by se město mělo raději držet zastavěného území?

RG: Ano. To je velké téma. Dnes je již zcela jasné, že z pohledu správy a udržitelnosti města není možné se neustále „rozlézat“ do krajiny. Trpí tím město, kterému narůstají náklady na pořizování a údržbu nových ulic, chodníků a sítí a trpí tím i krajina, které máme čím dál tím méně. Navíc tato nová zástavba jsou zpravidla rodinné domy se zahradami. Tedy velmi řídké osídlení. Náklady na m2 chodníku jsou zde ale stejné jako na sídlišti s několikanásobnou hustotou obyvatel. To není fér. Je třeba hledat a pracovat s rezervami uvnitř města. I v Moravských Budějovicích v širším centru najdeme spoustu proluk a volných parcel, kde můžou stát nové domy a vzniknout kvalitní bydlení s využitím stávající infrastruktury. Mám v plánu tato místa vytipovat.

JŠ: Když máte srovnání z jiných měst, jak vnímáte naši veřejnou zeleň. Máme jí hodně nebo málo? Umíme o ni pečovat? Vidíte, co bychom mohli dělat lépe?

RG: Naprosto mě ohromil Dolní park. Ani ne tak tím, jak dnes vypadá, ale právě příležitostí, čím by mohl být. Nebo zelené plochy a stráň pod sokolovnou. Zde vidím také veliký potenciál, ale také spoustu práce, kterou bude nutné udělat. Obecně myslím, že by řadě hlavních ulic slušely třeba stromové aleje. Například ulice Tyršova při výjezdu z náměstí ČSA kolem hasičárny až k parku před gymnáziem, nebo ulice Husova, Palackého.

JŠ: Budou se pod vaším dohledem prosazovat ekologické a udržitelné principy ve výstavbě?

RG: Stručně řečeno ano. Bez nich to nepůjde. Třeba právě zmíněné aleje a jejich schopnost zadržet vodu, snížit prašnost, zlepšit mikroklima, poskytnout stinnou plochu a zlepšit „pobytovost“ na ulicích.

JŠ: V době, kdy spolu mluvíme, navštěvujete naše město jeden měsíc. Stačil jste si oblíbit nějakou budovu nebo místo?

RG: Jsem zde opravdu teprve krátce, tak na mě určitě ještě spousta pěkných míst čeká. Rád se ale vypravím do Dolního parku. Baví mě zámecký dvůr, konírny, zámek, kostel, kaple sv. Michala, prostě celá Purcnerova i s mastnými krámy. Příjemně mě překvapila ale i krátká ulička Dobrovského před ZŠ. Chystám se blíže podívat na Salačovu vilu.

JŠ: Já jen doplním, že se musíme zajít podívat na historickou část DDM, ta má také své hodnoty a dřív nebo později budeme chystat její rekonstrukci.

JŠ: Jestli bude zapojovat veřejnost do procesu rozhodování o klíčových projektech ve městě?

RG: Město, jeho správa a vedení musí být maximálně transparentní a o klíčových projektech je nutné diskutovat zejména na začátku, kdy je dostatečný prostor pro názory a formování zadání. Bohužel praxe ukazuje, že tato část většinou zájmu veřejnosti unikne. Je pak těžké, ne-li nemožné měnit klíčové projekty v situaci, kdy je vydáno stavební povolení, nebo je přidělena dotace. Z pozice městského architekta se budu snažit, aby byly projekty a záměry směrem k veřejnosti komunikovány hlavně v jejich začátcích.

JŠ: Jak byste chtěl zapojit veřejnost do procesu rozvoje města?

RG: Jsou projekty, kde má velký smysl participace s veřejností. I v Moravských Budějovicích tato témata máte a veřejnost do procesu navrhování budu chtít zapojit. Připravuji také Instagram městského architekta, kde bych rád zveřejňoval aktuální příspěvky a témata přímo z terénu. Tedy to, co mě během práce a při toulkách městem potká, zaujme, co chci sdílet a zajímá mě širší názor. Rád bych také podnikl během léta a podzimu několik veřejných procházek po městě na téma architektury a veřejného prostoru v Moravských Budějovicích. Termíny zveřejním a budu se těšit, že se třeba někdo přidá.

JŠ: Děkuji za rozhovor a těším se na spolupráci.

Další Články